1.kapitola- část 2
6. 2. 2015
Ale jednou, když ji matka chtěla dát najíst ocitla se na skříni, až to matku vyděsilo.
"O, Lauro, Lauro, vždyť si použila vznášecí kouzlo, tvoje jméno nepřijde nazmar"
Matka ji sundala, ale malá Laura si chtěla, hrát, až nakonec usnula velmi unavená.
Laura rostla a rostla jako z vody. Vždy ve středu je navštěvovala babička Regína.
Měsíce ubíhaly a byl tu štědrý den. Laura se probudila vzáplavě vánočních ozdop. Chtěla křičet, ale v tu ránu zmlkla, uviděla že nad její postelí něco visí. Dveře se otevřely a vešli matka a otec. "Šťastné a veselé vánoce, Lauro" popřála matka.
"Lauro už je čas vstávat, dole ve společenské místnosti čekají babička Hanah, děda Peter a babička Regína" sdělil otec.
Když matka vešla s Laurou v náručí do společenské místnosti, tak všichni zvolali:
"Veselé vánoce". Laura se rozhlédla po místnosti až její pohled spadnul na stůl plný jídla byly tu palačinky, jogurty, různé sýry a pečivo. Hned měla hlad, chmatala po všem, co jí přišlo pod ruku. Až nakonec snědla dvoje palačinky a vypila bezový čaj. A to zase k obědu byl krocan, Laura se ládovala a ládovala, až spokojeně zalehla.
Vzbudila se asi tak o půl čtvrté.Večeře byla, naprosto skvělá Laura si mohla dát ode všeho kousek. A konečně se dočkala Štědrého večera a dárků. Od matky a otce dostala houpacího koně, babičky a dědy panenku a babička Regína jí darovala vše potřebné pro panenku. Pak tu byla ještě malá, dřevěná ZOO a malý medvídek, kmotra Ginny ji poslala malé fotoalbum. Spokojěně usnula, opklopena lidmi a hračkami, která má ráda.
Týdny ubíhaly až jednou v červenci Laura udělala velký pokrok vložila se do toho a začala chodit a dokonce uměla dvě slova kouzlo a hůlka. Později uměla více slov máma, táta, koště, Josi, Rou, teta, steda a Gigi, Arry.
Jednou když se přijeli podívat Harry a Ginny stalo se něco neočekávaného, Laura našla Harryho hůlku. Bylo to něco jiného úplně jiného a na její malý věk divné. Matku a Ginny to strašně viděsilo.
"Harry asi ti vypadla hůlka, že"? zeptala se Ginny.
"Och, Harry omlouvám se, Laura neví, co dělá" zastyděla se za dceru Naďa.
"Ne, Naďo neomlouvej se, ale ta hůlka, když se jí Laura dotkla, začala sršet jiskry, možná že, Lauro to je ta hůlka, s kterou budeš kouzlit. Měl bych, to říct Ollivaderovi má jěště jednu" pravil Harry.
"Ó, Naďo už budeme, muset, jít" loučil se.
"Zatím naviděnou, Harry a Ginny sem ráda, že jste přišli" také se loučila Naďa.
Dny, měsíce ubíhaly jako voda a Laura už slavila své 2. narozeniny. Všichni se sjeli jak tenkrát, ale jenom Harry a Ginny nemohli přijet, tak ji poslali šátek a přání, které znělo následovně:
Milá Lauro,
Omlouváme se, že jsme nemohli, přijet, bohužel Harry onemocněl a tak musel zůstat doma. A teď k Tvým narozeninám. Přejeme Ti hodně štěstí, zdraví, pohody a lásky.
S pozdravem
Harry a Ginny
P.S. Možná k nám přijedeš o prázdninách, už se na Tebe moc těšíme.
"Vidíš Lauro, napsali Ti" oslovila ji matka.
Laura stále rostla. Až najednou se stalo, něco neočekávaného.......